Po setkání prohlásila, že Slováci sice čelí zdražování, dobrou zprávou však je, že je to jen dočasný jev. Druhou dobrou zprávou podle ní je to, že zároveň porostou i mzdy. Upozornila na to, že zdražování má větší vliv na nízkopříjmové lidi. Načrtla i možná řešení, například zvýšení příspěvku na bydlení.
„Čelíme zdražování, čelíme inflaci, která bude ještě stoupat zhruba k hodnotě pěti procent,“ řekla prezidentka Vyzdvihla však, že situace by se měla uklidnit během příštího roku. Rovněž vyzdvihla očekávaný růst mezd zhruba na úrovni 5,5 %.
„Toto zdražování se samozřejmě dotkne každého z nás. Ale velká skupina obyvatelstva ho výrazněji ve svých peněženkách nepocítí. Zároveň je zde skupina obyvatel, kterých se zdražování dotkne výrazně,“ uvedla prezidentka. Podle odborníků je v riziku chudoby v současnosti kolem 800.000 lidí, kteří zdražování pocítí výrazněji.
Prezidentka upozornila, že zdražování zřejmě nejvíce pocítí rodiny s více než třemi dětmi, rodiče samoživitelé a důchodci. „Zajímavou informací je i to, že více než 5,7 procenta, zhruba 370.000 lidí nemohou udržovat teplo ve svém obydlí z finančních důvodů,“ poznamenala Čaputová.
Mezi nejvhodnějšími řešeními kompenzací zdražování pro nízkopříjmové obyvatele prezidentka jmenovala zvýšení příspěvku na bydlení, které by mohlo být adresnou pomocí pro ty, kteří pobírají dávku v hmotné nouzi.
„Je ale třeba, aby se udála i změna v definování toho okruhu osob, které tento příspěvek pobírají, aby se mohl týkat většího okruhu lidí, takzvané pracující chudoby,“ řekla prezidentka.
Podle ní je třeba uvažovat io zvýšení samotné dávky v hmotné nouzi pro lidi, kteří tuto pomoc již pobírají.
Prezidentka upozornila i na problematiku energetické chudoby. V tomto kontextu je podle ní třeba definovat kritéria pro stanovení lidí, kteří se nacházejí v pásmu energetické chudoby. Nastínila, že by Slovensko mělo pouvažovat nad zavedením nové dávky na pomoc lidem, kteří do tohoto pásma spadnou.
