Všichni víme, že v tropických oblastech se můžeme nakazit malárií či žlutou zimnicí. Nebezpečných chorob je ale v těchto regionech mnohem, některé jsou parazitické a způsobují nebezpečné kožní vředy. Méně známá leishmanióza ročně zabije desítky tisíc lidí.
Co je leishmanióza a jaké má formy?
Málokdo o ní říká, přitom je v mnoha regionech na vzestupu. A hrozí, že klimatické změny ji rozšíří i tam, kde dosud nebyla.
Leishmanióza je souborný název pro širší škálu parazitických onemocnění, které způsobují prvoci z rodu Leishmania. Napadnout mohou jako člověka, tak i zvířata. U lidí se leishmanióza může projevit ve třech formách.
První je tzv. viscerální leishmanióza, někdy ji také můžete najít pod názvem kala azar (v překladu doslova černá horečka). Tato forma je nejzávažnější, protože paraziti se mohou usadit v lidských orgánech, především v játrech a slezině, a jejich funkci postupně utlumovat.
V prvním okamžiku si onemocnění ani nevšimnete, protože inkubační doba je 3-8 měsíců. Pak postupně přijde horečka, průjem, budete unavení a zpocení, k čemuž se vzápětí přidá i zápal plic, krvácení a otok.
Pokud není nemoc včas zachycena, hrozí infikovanému smrt. Speciální lék ani vakcína neexistují, lékaři předepisují na tuto formu antibiotika.
Dalším typem je kožní leishmanióza. Jak jméno napovídá, projevuje se hlavně na kůži, a to v podobě velkých vředů, které se vyskytují na hlavě a rukou.
Tyto vředy jsou opravdu velké a nevzhledné, ale zase nejsou ani zdaleka tak nebezpečné, jako první forma této nemoci. Léčba probíhá opět pomocí antibiotik.
Nebezpečný je i třetí typ, mukokutánní leishmanióza, při které se také vyskytují vředy, ale jsou ještě hlouběji, kůže je u nich zcela zničena.
V tropech, Řecku i Chorvatsku
Leishmanióza sice dominuje v tropických oblastech, najdeme ji ve zhruba 90 zemích světa, převážně v Jižní Americe a Středním Východě.
V různých regionech se navíc liší podle příznaků, například mexický kmen zanechává na kůži velké jizvy, kolumbijský kmen zase znetvořuje tkáň uvnitř úst a nosu.
Onemocnění se však vyskytuje i ve Středomoří. Rekreanti by měli vědět, že nemoc se vyskytuje iv Řecku či Chorvatsku.
V Řecku začal v minulých letech počet případů leishmaniózy přibývat, až tamní vědci museli vydat varování, že leishmanióza je skrytý problém, který by bylo třeba začít řešit.
„V současné době má leishmanióza širší geografické rozložení než dříve a to se připisuje hlavně neustálému zvyšování rizikových faktorů leishmaniózy, které zahrnují migraci, změny prostředí, odlesňování, urbanizaci, imunosupresi a podvýživu. Leishmaniózy je tedy potenciální hrozbou pro několik oblastí,“ píší řečtí vědci tři roky staré studii.
Chorvatsko čelilo největším náporem případů v 50. letech minulého století, pak začaly případy klesat, než se zase kolem roku 2005 zvedly.
„Poslední data naznačují, že leishmanióza způsobená L. infantum je nyní na Balkáně znovu se objevující chorobou po několika desetiletích relativně malého počtu hlášených případů,“ uvádí studie zveřejněná v magazínu Parasites & Vectors.
Pro cestovatele to znamená, že si nemoc mohou reálně přivézt domů. Stále nejde o masové počty a dochází k tomu spíše výjimečně, ale hrozba onemocnění existuje.
Ze všech těchto důvodů se zdravotní instituce shodují, že je třeba začít leishmaniózu pořádně monitorovat. V této chvíli totiž v mnoha zemích není povinnost, když lékaři na případ narazí, nahlásit ho.
Ucelené data, jako je rozšířená choroba mimo exotických regionů tak neexistují. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji například klasifikuje jako tzv. zanedbanou tropickou nemoc a odhaduje, že ročně se jí nakazí cca milion lidí, přičemž i ona varuje, že klimatické změny situaci zhoršují.
